Pravidelná revize kotle a alarmu: Proč ji nepodceňovat

Kotel při své práci spaluje plyn a mění ho na teplo, které potom využíváme k ohřevu vody a vytápění. Pokud však proces spalování neprobíhá správně, nevzniká jen teplo, ale i mimořádně nebezpečný vedlejší produkt: oxid uhelnatý (CO).

Když spalování nefunguje tak, jak má

K nedokonalému spalování může dojít například kvůli nesprávnému poměru vzduchu a paliva, závadě spotřebiče, nedostatečnému přívodu vzduchu nebo zanesenému či poškozenému odvodu spalin. Největší riziko oxidu uhelnatého spočívá v jeho neviditelnosti – nemá žádnou barvu, chuť ani zápach. Nikdo ho nevidí, nikdo ho necítí, a přesto dokáže v uzavřené místnosti způsobit vážné zdravotní problémy.

Pravidelná údržba a revize proto nejsou jen o tom, aby vám v zimě nebyla zima. Skutečnost, že kotel hřeje a zdánlivě funguje správně, sama o sobě totiž nevylučuje riziko vzniku nebo úniku CO.

Jak často má probíhat kontrola kotle

U běžných domácích plynových kotlů zákon zpravidla nestanovuje povinnost každoroční provozní revize samotného kotle. Povinná však může být výchozí revize při uvedení do provozu nebo po některých úpravách a samostatně je nutné dodržovat předepsané kontroly a čištění spalinové cesty. Pravidelný servis kotle se doporučuje provádět podle návodu výrobce, zpravidla jednou ročně. U zařízení provozovaných firmami a podnikateli platí přísnější pravidla pro kontroly a provozní revize.

Pravidelná kontrola je navíc často také podmínkou vyplacení pojistného plnění. Pokud pojišťovna zjistí, že jste servis dlouhodobě zanedbávali, může výplatu škody krátit nebo úplně odmítnout, a to i v případě, že by šlo právě o únik CO.

Autonomní detektor CO jako druhá pojistka

Revize a servis dávají jistotu, že je kotel v pořádku v den kontroly. Co se ale stane o měsíc později, už vám nezaručí žádný papír. Proto je dobré mít doma ještě jednu, úplně nezávislou vrstvu ochrany.

V nabídce JABLOTRONu najdete autonomní detektor plynu CO. Funguje samostatně, s napájením z vlastní baterie, a k varování nepotřebuje žádnou ústřednu ani propojení s dalšími prvky alarmu. Jakmile detektor zaznamená nebezpečnou koncentraci oxidu uhelnatého ve vzduchu, upozorní na to dvěma způsoby:

• nejprve opticky červenou kontrolkou ALARM,
• následně akustickou signalizací – zabudovanou sirénou.

Kam instalovat detektor

Odborníci doporučují mít ho zejména v blízkosti ložnic. Právě během spánku člověk nemusí počáteční příznaky otravy CO včas rozpoznat. Stejně tak by měl být v každé místnosti se zdrojem spalování (u kotle, krbu či plynového sporáku) a ideálně na každém podlaží domu.

Testování a údržba detektoru

Detektor si funkčnost v podstatě hlídá sám. Průběžně se automaticky testuje a jakoukoli závadu, například vybitou baterii nebo poruchu senzoru, okamžitě signalizuje kontrolkami, případně i symbolem na displeji (u verze s displejem).

Kromě toho výrobce doporučuje ověřit funkčnost detektoru manuálně stisknutím testovacího tlačítka, a to hlavně v těchto situacích:

• hned po namontování detektoru,
• pravidelně jednou týdně,
• po delší nepřítomnosti v objektu (například po návratu z dovolené),
• po opravě nebo údržbě některého ze spotřebičů spalujících fosilní palivo,
• jednou ročně pomocí testovací sady plynu CO.

Po stisknutí testovacího tlačítka vám kombinace kontrolek (červená, žlutá, zelená) a zvukového signálu, případně i údaj na displeji, jasně řekne, v jakém je detektor stavu. Pokud je všechno v pořádku, detektor to pouze potvrdí pípnutím. Pokud je naopak baterie vybitá, senzor poškozený nebo se blíží konec životnosti detektoru, upozorní na to charakteristickým počtem bliknutí žluté kontrolky a pípnutí.

Žádnou jinou, zvláštní údržbu detektor nevyžaduje. Stačí ho občas otřít navlhčeným hadříkem (bez použití agresivních nebo abrazivních čisticích prostředků).

Pravidelná revize a servis kotle řeší příčinu, tedy to, aby ke špatnému spalování vůbec nedocházelo. Autonomní detektor CO řeší důsledek, tedy situaci, kdy by se i přesto něco pokazilo. Teprve společně tvoří spolehlivou ochranu.

Chci detektor CO